Jak ovlivnila situace na Ukrajině český trh práce?

Jak se projevila situace na Ukrajině na Českém trhu práce? Příchod téměř tří stovek tisíc uprchlíků nepřinesl jen problémy, ale také šanci odbourat překážky a stereotypy, se kterými se potýkali zahraniční pracovníci (právní a administrativní překážky), ale také čeští zaměstnanci, které měli zájem pracovat na částečný úvazek.

Jaká byla situace na trhu práce?

Až do začátku války panovala velká poptávka ze strany firem a zároveň málo reakcí od uchazečů. Ochota lidí měnit práci byla nízká kvůli nejistotě a válečný konflikt to ještě zhoršil.

Podle mzdového průzkumu společnosti HAYS dochází k těmto trendům na českém trhu práce:

• mírný růst mezd na trhu kvalifikovaných pracovníků cca 3-5% (individuálně až 15 % v závislosti na typu pozice a urgenci poptávky),
• největší šanci na vyšší mzdu mají vysoce poptávané profese (aktuálně například online marketing, operativní finanční role, experti ve výzkumu a vývoji),
• firmy plánují nabírat, růst příležitostí je patrný v technologiích, v obchodu, v sektoru sdílených služeb či v e-commerce,
• práce z domova a dovolená navíc jsou běžnou součástí pracovní politiky firem,
• firmy obohatily nabídku benefitů, kdy průměrně nabízejí 9 benefitů (nejčastěji notebook, telefon a občerstvení na pracovišti).

A co zajímalo zaměstnance kromě nabízené mzdy? Zajímavé pracovní role a projekty + work-life balance.

Jak se projevil příchod uprchlíků?

Tomuto tématu se věnovala dubnová Datová snídaně LMC s Tomášem Ervínem Dombrovským.

Jaká byla situace?

• miliony lidí prchají před válkou – cca 2 miliony uprchlíků zamířilo do Polska, asi 50 tisíc na Slovensko, v Česku cca 300 tisíc lidí, ale některé odhady hovoří až o 500 000 lidech (mnoho z nich bude chtít v Česku zůstat).
• skoro polovina příchozích jsou nezletilí do 18 let, z dospělých 80 % tvoří ženy,
• firmy jsou velmi ochotné pomáhat – 83 % firem nabídlo nějakou formu pomoci (finanční pomoc, věcná pomoc, transport lidí do bezpečí, aj.).

Jak je to se zaměstnáváním lidí z Ukrajiny?

• většina firem je ochotná zaměstnávat lidi z Ukrajiny (53 % chce, 23 % ještě se rozhodují), 
• slušná nabídka kvalifikovaných pozic –  cca ½ firem mělo zkušenost i před válkou, 45 % z nich nabízelo kvalifikované pozice, 57,8 % nekvalifikované pozice, podobná struktura i do budoucna,
• přicházejí lidi na pozice, které se na trhu práce nedaří obsadit , ale bylo by škoda uchazeče uvěznit na nekvalifikovaných pozicích.

Jaké jsou bariéry?

• Právní překážky – podařilo se odbourat nutnost speciálního pracovního povolení díky přijatému Lex Ukrajina –  pro účely zaměstnanosti se na uprchlíky pohlíží jako kdyby měli trvalý pobyt, tj. mají velmi podobná práva jako ostatní zaměstnanci. Legální zaměstnávání lidí z Ukrajiny je po právní stránce velmi snadné.
• Jazyková bariéra – hlavní bariéra zaměstnání uprchlíků. Přes 90 – 95 % pozic vyžaduje, aby se lidé domluvili. Firmy jsou ochotné tuto překážku překonat, protože mají zájem pomáhat. Je ale důležité zvážit, jestli a jak hodně je čeština potřeba a uvést to do textu nabídek pro lidi z Ukrajiny. U kvalifikovaných pozic znalost češtiny může suplovat angličtina.
• Kvalifikační předpoklady a jejich doložitelnost – kromě jazyků hlavní a nejdůležitější překážka, kterou vnímají i zaměstnavatelé.  U zákonem regulovaných profesích (př. oblast zdravotnictví) jsou stanoveny zákonné podmínky, za kterých lze práci vykonávat. Uprchlíci nemají jak doložit kvalifikaci, a tak je na institucích, aby se systém zjednodušil. Př. v sociálních službách už stačí čestné prohlášení.  Pak je zde oblast, kde na vzdělání nezáleží, tj. není důležitý diplom, ale spíš praxe (př. marketing). Tam je možné slevit z nároků na doložení kvalifikace, ale spíš se zaměřit na dovednosti (vyzkoušet př. během zkušební doby).

Jak jsou firmy připravené na to, že ženy z Ukrajiny potřebují částečné úvazky?

• Částečné úvazky u nás nefungovaly, převažovaly plné úvazky na pracovní smlouvu, částečné úvazky částečně supluje práce na dohody (DPČ, DPP), ale je jich málo. Je to problém pro rodiče i pečující, teď akutní problém, protože mezi uprchlíky převažují ženy s dětmi.
• Firmy situaci reflektují – podle průzkumu 74 % firem chystá nabídnout stálou práci na plný úvazek, 43 % pak dočasnou práci a brigády (není nutně špatně, protože uprchlíci chtějí dočasnou práci, chtějí se vrátit), 32 % firem chce nabídnout stálou práci na nižší úvazek – tj. velká příležitost i pro ostatní zaměstnance.

A co benefity?

Příchozí uprchlíci v prvé řadě řeší bydlení, pak péči o děti (školka, škola, vzájemné hlídání dětí) a až na třetím místě práci. Proto velkým benefitem pro příchozí může být firemní bydlení. Díky tomu by se rozhýbala mobilita na trhu práce, a to nejen u Ukrajinců. V současné době často není dostupné bydlení tam, kde je nejvíce pracovních příležitostí.

Kde oslovit uchazeče?

• možnost označovat pozice jako vhodné pro lidi z Ukrajiny – Jobs.cz, Prace.cz, případně inzerovat na specializovaném portále Workania.eu, který je v ukrajinštině a slučuje nabídky z různých zdrojů + obsahuje další užitečné informace,
• doporučování a zapojení vlastních zaměstnanců, protože dnes mnoho lidí pomáhá uprchlíkům.

Jaké je riziko nelegálního zaměstnávání?

• Riziko stále existuje, ale snížilo se díky zjednodušení legálního zaměstnávání.
• Velká zodpovědnost zaměstnavatelů, kteří za práci platí.
• Hodně firem zprostředkovávalo přes i přes agentury, které nebyly solidní.
• Kromě prověřených agentur s licencí MPSV stále fungují i šedí/černí zprostředkovatelé – firmám hrozí postihy a uchazečům, že uvíznou v šedé zóně, kdyby se toto dělo v masové míře, tak je to problém, zaplatíme za to všichni.

Co nás čeká?

• Dlouhá integrace příchozích, aby byli plnohodnotnou součástí společnosti (měsíce, roky).
• Paradox – na jedné straně někteří uprchlíci i čeští uchazeči, kteří hůře hledají uplatnění, ale zároveň ale některé skupiny lidí, kteří práci mají, nejsou ochotní práci měnit.
• Nevíme, jak se bude vyvíjet nabídka pracovních míst ze strany firem – válka, obchodní válka, zdražování, sankce, takže nevíme, jak se bude firmám dařit.
• Firmy jsou opatrnější při zvyšování mezd – firmy musejí více přemýšlet, jestli je zvyšování mezd dlouhodobě udržitelné, což může pro lidi to znamenat, že se dostanou do ekonomických problémů.
• Situace může být náročná, ale můžeme vyjít posíleni.

Jaké jsou doporučení v oblasti začlenění uprchlíku na trh práce?

Podle studie organizace PAQ Research Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+ je cílem integrace na trh práce maximální využití kvalifikací a schopností přicházejících Ukrajinců a Ukrajinek (včetně pečujících profesí, zdravotnictví, vzdělávání apod.) a zabránit vytlačovaní do nízkokvalifikovaných pozic a prekarizovaných forem práce (agenturní apod.).

• Rychlejší možnost získání trvalého pobytu (započítání pobytu uprchlíků do doby nutné pro získání trvalého pobytu).
• Výrazně posílit a urychlit možnost uznávání kvalifikací – revize seznamu regulovaných profesí, rozšíření a zrychlení kapacit nostrifikace, standardizovat a zrychlit proces zkoušek pro prokázání profese, umožnit prokázání způsobilosti přes zaměstnavatele, zrušit poplatky za uznávání kvalifikací.
• Vytvořit evidenci zaměstnání uprchlíků a systém asistence na trhu práce – například těm, kteří našli jen zaměstnání výrazně pod deklarovanou kvalifikací.
• Výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých – zavedení povinné a bezplatné jazykové výuky, podpora a odpovědnost zaměstnavatelů za jazykové vzdělání, posílení nabídky v oblasti jazykových škol a online kurzů.
• Zajistit dostupnost dětských skupin a předškolního vzdělávání pro ukrajinské děti během pracovní doby jejich rodičů.
• Bojovat s šedou ekonomikou – například regulací současných ilegálních pobytů a zaměstnání v ukrajinské diaspoře, posílením kontrolní činnosti a administrativní jednoduchostí legálního zaměstnávání cizinců.

Jaké příležitosti nám současná situace přináší?

Současná situace může přinést nejen rizika a překážky, ale také řadu příležitostí:

• Řešení nedostatku uchazečů na trhu práce.
• Odstranění bariér zaměstnávání cizinců + jejich legálního pobytu.
• Zpružnění uznávání kvalifikací.
• Zvýšení nabídky částečných úvazků.
• Podpora mobility pracovních sil.
• Řešení péče, rozšíření dětských skupin.
• Podpora vzdělávání dospělých.
• Šance pro cizince, co už tu jsou, jejich lepší integrace.

Foto: Elena Mozhvilo (Unsplash)